Trauma charakterizujeme jako psychologický zápis životní zkušenosti do vědomé nebo nevědomé paměti, který vzniká v reakci na nebezpečnou a nezvladatelnou situaci. Tyto situace jsou různého druhu, jako například přírodní katastrofy, válečné konflikty, útoky, násilí, dlouhodobě trvající stres, dlouhodobě trvající nedorozumění, ponižování, křivdy, zrady a další. Trauma se projevuje jak fyzicky, tak i psychicky a má významný dopad na celkovou kvalitu života jedince. V momentě vzniku traumatu se cítíme bezmocní. Nejsme schopni onu traumatickou situaci vyřešit nebo ovlivnit a akceptovat. Tento vnitřní konflikt se doslova odděluje od našehí osobnosti v podobě vnitřního konfliktu. Tento konflikt mezi tím, co se stalo a stavem vnitřní rovnováhy se poté zapisuje do všech možných psychických struktur v podobě „prožitkového zápisu“, který se nazývá trauma.
Fyzické projevy traumatu
Trauma způsobuje různé fyzické projevy, jako jsou například bolesti hlavy, bolesti svalů a kloubů, únava, nevolnost, průjem, zvracení, zrychlené dýchání, zvýšený srdeční tep a další. Tyto příznaky jsou často spojeny s projevem úzkosti a stresu, který je charakteristický pro traumatické zážitky. Často tyto projevy zamněňujeme za nemoce těla, které klasická medicína neodhalí. Nebo-li po všelijakých vyšetřeních lékaři nenajdou fyzickou příčinu nemoci.
Psychické projevy traumatu
- Posttraumatická stresová porucha (PTSP): PTSP je jedním z nejznámějších a nejčastějších psychických projevů traumatu. Projevuje opakujícími se vzpomínkami na traumatický zážitek, nočními můrami, záchvaty paniky, zvýšenou úzkostí, podrážděností a dalšími příznaky.
- Deprese: Trauma velice často bývá příčinou deprese. Projevuje pocitem smutku, beznaděje, nedostatku energie a ztrátou zájmu o běžné aktivity.
- Úzkostné poruchy: Trauma často vede k rozvoji různých úzkostných poruch, jako jsou generalizovaná úzkostná porucha, sociální fobie, obsedantně-kompulzivní porucha atd.
- Poruchy spánku: Trauma způsobuje poruchy spánku, jako jsou nespavost, noční můry, přílišné spánkové potřeby atd.
- Poruchy stravování: Trauma je často příčinou poruch stravování, jako jsou anorexie, bulimie nebo naopak přejídání a nutkavé pocity potřeby jídla.
Velice často se stává, že trauma si klient nepamatuje. Není si ho plně vědom a příčítá své potíže nemoci těla. To, že si trauma nepamatujeme je běžný jev. Zvláště pokud se jedná o silné trauma nebo trauma například z období prenatálního vývoje, dětství či dospívání. Nevědomá traumata, tedy ta, tkeré si nepamatujeme rozdělujeme na hlavní dvě:
Potlačené trauma
Potlačené trauma se projevuje, když jedinec potlačí své traumatické zážitky do vědomí, ale stále má vědomí o jejich existenci. V tomto stavu ale nejsme s to plně zpracovat traumatické zážitky a jsme náchylnější k opakujícím se vzpomínkám, úzkostem, stresu a dalším příznakům souvisejícím s traumatem. Potlačené trauma má stejně významný dopad na každodenní život jedince a ovlivňuje schopnost vyrovnávat se s vlastními emocemi, vztahy s druhými lidmi a celkovou kvalitu života.
Vytěsněné trauma
Vytěsněné trauma se vyskytuje, když jedinec potlačí své traumatické zážitky do nevědomí. Tento proces je obranný mechanismus, který jedinci umožňuje zvládat nebo vydržet silné emocionální stavy, které jsou spojeny s traumatickým zážitkem. Vytěsněné trauma se projevuje tak, že jedinec nemá žádnou vzpomínku na traumatický zážitek a má pocit, že se ho vůbec netýká. Tento stav má významný dopad na psychické a emoční zdraví jedince, protože trauma stále existuje v nevědomí a ovlivňuje jednání a myšlení jedince.
Jak se vytěsněné a potlačené trauma zpracovávají?
Pro zpracování vytěsněného nebo potlačeného traumatu je důležité, abychom prošli procesem terapie, který umožní vstoupit do kontaktu s traumatickými zážitky a plně je zpracuje Terapeutické metody, jako je regresní terapie, terapie Emoční svobody – EFT, Situační alfa terapie a další nám pomáhají vyrovnat se s vytěsněným nebo potlačeným traumatem tím, že umožňují nalezení a vyjádření svých pocity, emocionálních reakcí a představ, které jsou spojeny s traumatickým zážitkem. Terapie pomáhají nacházet nové zdroje resilience (schopnost pokračovat v životě i přes negativní zkušennosti) a vyrovnání se s traumatem.
Co je spouštěčem vytěsněného nebo potlačeného traumatu?
Spouštěče traumatu jsou určité situace, zvuky, pachy, paměťové vzorce a jiné stimuly, které jakkoliv připomínají traumatické zážitky, které jsme minulosti prožili. Tyto spouštěče jsou zcela individuální a jsou vždy spojené s konkrétními emocemi nebo fyzickémi pocity.
Někteří lidé mohou mít silné emoční reakce, jako je panika, úzkost nebo strach, když se setkají se spouštěčem, který jim připomíná traumatický zážitek. Jiní zase prožívajítělesné reakce, jako je zvýšená srdeční frekvence, pocení, závratě nebo nevolnost. Mnoho lidí se také snaží spouštěče vyhýbat, což může vést k omezení každodenních aktivit a sociálního života.
