Autorské knihy

Do duality a zpět
Mgr.Klára Hanzalová

Kniha pojednává o systému vnímání, myšlení a cítění v našem fyzickém světě a odráží způsob nazírání na náš život. Alegoricky popisuje jednotlivé vývojové etapy myšlení vedoucí postupně ke změně vnímání protikladů k jednotnému jsoucnu. Nejedná se o žádnou ezoterickou či filozofickou literaturu. Je mnoho způsobů, kterým lze popsat nepopsatelné, jedním z nich je následující text, který je určen všem hledajícím pravdu a svobodu vlastního vědomí.

Autorka pojednává o projevech svobodné lidské vůle, jejích možnostech a především praktického využití v životě. Popisuje, jak konflikty vnějšího duálního světa způsobují niterné konflikty v nás samotných, a nastiňuje praktické rady, jak tyto konflikty překonat. Prezentuje systém duálního pojímání světa v kontrastu vnímání univerzální jednoty.

Vydáno 2012 v prvním vydání
156 stran
měkká vazba
ISBN 978-80-260-1583-3

Reference čtenářů

Naprosto úžasná kniha, prodchnutá pochopením a láskou, je klíčem odemykajícím zámek našeho chápání, je klíčem a branou zároveň!!! „Nejsilnější“ kniha, jakou jsem zatím četl. Troufnu si říci, že ji nelze přečíst jedním dechem … jako čtenář jsem byl nucen zastavovat se a zamýšlet se nad poselstvím obsahu, někdy po celé kapitole, někdy po polovině a někdy dokonce i po pár větách. Čtení knihy bylo pro mě jako jízda na horské dráze … po strmém stoupání volný sešup dolů a opět stoupání … přiznávám, že abych pochopil vše, potřebuji ještě „dorůst“ …

Je to průvodce na cestě ke svobodě … cestě k „vypletí zahrádky“ a návratu k našemu božství. Možná se někdo budete smát, ale i díky této knize pleji pravidelně svou „zahrádku a sázím nové nádherné květiny“ … je to úžasné!!! Skvělé příběhy a dokonalá přirovnání … co dodat? Děkuji, děkuji, děkuji za tuto knihu a toto poselství …Chce se mi tak moc připsat … „Pokud jste připravení, váš život po přečtení této knihy, už nebude jako dříve…“.
(Jeník H. Flégl)

I přes zdánlivou komplikovanost je kniha velice dobře napsaná. Myslím si, že každý, kterého celý život zajímaly otázky vyšších pravd a souvislostí má konečně další dobrý bod, od kterého se odpíchnout. Autorka velice dobře, jasně a s mnoha příklady řeší některé základní principiální otázky způsobem, který každému, který v tomto směru již nějakou dobu bádá, příjde velice intuitivní a obohacující. Rzhodně doporučuji jako další nutnou knížku do knihovny nadšence vyšších pravd.
(Martin Boubil)

Když čtu tvojí knihu, že mi to mozek nebere. Vlastně ego. Bouří se při některých pasážích, takže ho konejším……. jinak bych se zbláznila . Jelikož se chytáme určitých cílů, které časově ohraničujeme, myslím, že potřebujeme mít pocit nějakého výsledku, nebo konce nebo ohraničení, nebo nevím jak to nazvat, bouří se, když čtu, že vlastně je to jakoby relativně nekonečný kolotoč životů na Zemi, natož ještě množství vědomí naší duše a jejich Bytí v jiných dimenzích a časových úsecích atd. Je to nepředstavitelné pro naše chápání. Takže knížku čtu už přes měsíc po částech a vstřebávám. A ještě až jí dočtu, chtěla bych jí přečíst znovu a všímat si dalších podtextů, které teď nestíhám vnímat……. Je to záhul pro naše lidské Já . Moc za knížku děkuju. Věřím, že mi pomůže se probrat .
(Radka M.)

Nemalou zásluhu na mém uvědomování si má Tvoje kniha. Musím tedy říci, že po prvním přečtení jsem z toho nepochopila vůbec nic. S těmi komentáři těch pánů,co Ti psali na stránky se ztotožňuji po 1. přečtení pouze v tom,že můžeš číst jedině po odstavcích,event. kapitole a stejně jsem se vracela a četla znovu a vůbec jsem to nechápala. Pak jsem četla znovu,stále mě to přitahovalo a po 2. přečtení jsem trošku chápala, o co asi by mohlo jíti.Asi mi to nebudeš věřit,ale já už ji čtu po třetí  /a budu číst tak dlouho,dokud nepochopím/a jsem úplně nadšena. Pochopila jsem, jak jsem se zbytečně „prala“ celý život v dualitě. To je tam tak krásně řečené,proces míšení pocitů,výsledek,který je zase duální.

Začínám se učit nic a nikoho neposuzovat /ne,že by mi to občas neujelo/, ale většinou si to uvědomím. A čistím a čistím.Tak si uvědomuji  ,jak mě ty menší kamínky,kterými jsem dostávala po hlavě vůbec neprobudily,jak jsem musela dostat tou dlažební kostkou pořádnou,abych si začala věci uvědomovat . Večer děkuji za každý prožitý ,ráno za každý další  nový den, děkuji za vše, co mne potkává. Snažím se žít ve „středu“,dívat se  na to,co přichází jako z toho mostu na řeku a nechat to vše jakoby pode mnou podtékat a odtékat.
(Vlaďka T.)